Konečně jsem se dostal k přečtení článku Banky si s klienty hrají. Nabídku nové sazby hypotéky dají na poslední chvíli a musím říct, že slečna má pravdu. Zde má zkušenost:
Mám hypoteční úvěr, uzavřený loni (v roce 2011), jednoletý fix, konec fixace byl 31.3.2012. Za tento ručím majetkem v takřka dvounásobné hodnotě půjčené častky. Příjmy mám více než dostatečné a práci se svou specializací jistou.
Nejprve v lednu, s více než dvouměsíčním předstihem, jsem se snažil získat návrh na novou výši sazby. Dvěmi (a počítám-li i telefonní operátorku tak třemi) zástupkyněmi banky jsem byl informován, že toto není možné a musím vydržet, až mi to přijde poštou měsíc před koncí fixace. Můj finanční poradce mě několikrát upozorňoval, že takto se korektní banka nechová a nelpí pouze na dodržení zákonné lhůty. Výmluvy banky, že čekají na sazby zveřejněné ČNB, byly podle něj bezpředmětné – ty skoky tam nejsou tak velké, a když jsou schopné dva měsíce dopředu poskytnout tuto informaci jiné banky, tak když na to přijde, nevidím důvod proč by to u té mé mělo být jinak.
Budiž, počkali jsme.. Čekání jsem si zkrátil tím, že jsem si nechal zjistit, kolik by mi navrhli sazbu pro stejné podmínky jako mám nyní, pokud bych byl nový klient – neozkoušený, zakládající si u téže banky nový účet, ale jinak stejné podmínky jaké mám. Vyšlo 4,14%.
Jaké pak bylo mé překvapení, když ve chvíli kdy se ona moje banka v reklamách v televizi i na ulici chlubí snižováním úrokových sazeb, a tento plakát visel paradoxně i vedle stolu zástupkyně zodpovědné za můj úvěr na pobočce v Králově Poli, se kterou jsem se kvůli dané věci znovu sešel, byla nově navrhovaná sazba (4,34%) pro mě vyšší než původní (4,29%). Přestože u banky využívám více produktů než jen běžný účet a jsem pro ně už prověřený klient, přesto se zachovají takto?
Říkal jsem si dobrá, je to asi nějaká “hra”, která má otevřít prostor k jednání. Namísto diskuse se ale setkání s poradkyní vedlo v duchu licitace tisíce a jednoho jiných doplňkových produktů a změn parametrů smlouvy (víceletý fix, atp.), výměnou za snížení úrokové sazby. Vyjádřil jsem se jasně – fix chci jednoletý, ne víceletý. Mám pro to své důvody. Nestojím o žádné pojištění, ani jiné dodatečné produkty. Jsem pojištěný jinde, na všechno možné i nemožné – od pracovní neschopnosti přes vážný úraz či smrt po já nevím co. Zařídil jsem vše tak, že kdyby se mi něco stalo, tak mé rodině po mě nezůstanou žádné dluhy a všechno všem bude vyrovnáno. Nechci měnit, jsem spokojen. Prostě jsem od banky nechtěl rozsahem nic víc, než co jsem měl doposud, na další rok. Za těchto podmínek mi bylo sděleno, že úroková sazba pro mě bude opravdu zvýšena na 4,34%.
Začal jsem neprodleně řešit, jestli bych mohl úvěr refinancovat u jiné banky (třeba s dočasnou půjčkou od rodičů a známých), bohužel (s čímž samozřejmě banka kalkululovala) času bylo málo. Jako poslední instanci jsem ještě napsal e-mail adresovaný řediteli pobočky a na univerzální kontaktní mail pro tyto případy hypoteka@jmenobanky.cz, kde jsem jim popsal vše výše napsané, včetně mého slušně řečeno “velkého pohoršení”, a že to nakonec nejspíše dopadne tak, že jejich nabídku akceptuji, protože mi prostě nic jiného nezbyde. E-mail jsem uzavřel tímto konstatováním:
“Ale řeknu vám na rovinu čeho jste tímto dosáhli: příští rok se s nabídkou nové sazby vůbec nemusíte namáhat, převedu úvěr k jiné bance. Možná u nich nenajdu lepší podmínky, ale na tom nezáleží – pár procent sem, pár procent tam – jde mi jen o princip, o slušné jednání, o to, že ze sebe nenechám dělat hadr. Od banky očekávám vztah partnerský, nikolik vztah “dojič-kráva”. S tím samozřejmě očekávejte i zrušení dalších služeb které ve vaší bance využívám – osobním/spořícím účtem počínaje. Asi vám daleko více vyhovuje vést účty drobným střadatelům a o klienty jako já nestojíte, jinak si vaše chování neumím vysvětlit.”
A hle, země se pohnula. Za tři dny telefon z call centra dané banky, s novou nabídkou – 3,89%.
Přestože bych měl být šťastný a spokojený, odcházím s dost rozpačitými pocity. Celé tohle dohadovací kolečko, licitování jak na koňském handlu, a jiné – nelíbí se mi to. Jelikož se však v konečném důsledku banka zachovala jak jsem doufal, byť tomu předcházely výše zmíněné nepříjemnosti, rozhodl jsem se nezveřejňovat její jméno a dělat jí tak přímou negativní reklamu. Navíc, co jsem si vyslechl od známých a z výše odkazovaného článku, těžko hledat banku, kde to chodí výrazně jinak. Byť bych takovou víc než uvítal! Ale alespoň jsem už poučen a na příští rok se připravím lépe a více dopředu.